Region - Praha a Střední Čechy

Na dohled od Třeboně a rybníka Svět, v rozsáhlém anglickém parku stojí Schwarzenberská hrobka. Impozantní neogotická stavba ve svých útrobách skrývá ostatky šestadvaceti členů známého šlechtického rodu. Po dokončení v roce 1877 ji rovněž vysvětil kardinál Bedřich Schwarzenberg.  

Opalovací krémy neřeší všechny možné problémy, které nám přemíra slunce může způsobit. Nebezpečí nehrozí pouze ve spálení kůže, ale v mnoha dalších kožních onemocněních. Mezi nejobávanější patří kožní nádory. U některých je léčba téměř nemožná a život vám zachrání pouze prevence.

Vitamín D, nezbytně nutný pro lidský organismus, získáváme převážně prostřednictvím slunečního záření přibližně v době od 11. do 15. hodin. Řada odborníků však doporučuje na slunce v tuto dobu vůbec nechodit. Co tedy máme dělat?  

Nad pokojně plynoucí řekou Olší, které tady neřekne nikdo jinak než Olza, se tyčí skála ve tvaru hřibu. Kdysi na ní stávala malá tvrz. Podle legendy v ní žil loupežník a mordýř, rytíř Belko.

Po dlouhých desetiletích chátrání se na zámek Červené Poříčí v západních Čechách usmálo štěstí. Už několik let tady na venkovském zámečku s původně okrasnou zahradou probíhají potřebné rekonstrukce. Zámek má novou střechu a ožívá i fasáda.

V Trutnově, v místní části Babí, v areálu dělostřelecké tvrze Stachelberg shlíží od roku 2014 do členitého okolí rozhledna jménem Eliška. Do vínku dostala jméno české a polské královny Elišky Rejčky. Z vyhlídkové plošiny jsou vidět nejen Orlické a Jestřebí hory a část Krkonoš, ale také mohutné prvorepublikové opevnění. 

Novou chloubou slavného hradu Pernštejna stojícího na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny bude za pár let okolní zahrada. V 19. století patřila mezi nejkrásnější svého druhu na Moravě, v posledních desetiletích ale bohužel chátrala. Teď prochází rozsáhlou obnovou na základě původních historických pramenů.

Ne každé rodině se poštěstí, aby se u jednoho stolu mohla setkat praprababička, prababička, babička, matka a dcera. Paní Miloslava Potrošovská, Miloslava Slánská, Renata Rotterová, Renata Hrušková, Anežka Hrušková, tedy pět generací rodu, který nevymře po přeslici, to štěstí má.

Šumajstr ze Slovácka dle receptu pana Josefa Sedláčka, rozdíly mezi kopečkovou a točenou zmrzlinou, čím nahradit roštěnou a kulinářské příběhy Vlastimila Harapese.

Prý není nic lepšího než na pořádné motorce pomalu projíždět krajinou. Jaroslav Dvořák z Jihlavy ten pocit dobře zná. Jeho láskou jsou navíc historické motocykly. Z rezavých koster starých strojů dokáže vykouzlit kousky, které vypadají skoro tak, jako když před osmdesáti lety vyjely z továrny.  

Jeden buk vedle druhého roste na louce mezi Nížkovem a Bukovou na Vysočině. Všechny jsou ještě mladé, protože Bukové arboretum u Bukové, jak se tomuto místu říká, vzniklo teprve nedávno, v roce 2012. Vzrostlých velikánů se naše generace nedočká, ale můžeme alespoň zjistit, kolik všemožných druhů tohoto listnáče existuje.

Klášter Sázava ve středních Čechách je významné místo, ke kterému se váže počátek českých dějin. V roce 1032 ho založil svatý Prokop - český světec, který byl původně pražským kanovníkem. Na své pouti zavítal do sázavské pustiny, kde kolem sebe shromáždil skupinu žáků. Klášter pak založil za podpory přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava I. 

Zámek Kynžvart v západních Čechách se může pyšnit jednou z největších encyklopedických knihoven u nás. Pochází z první poloviny 19. století. Knihovna je součástí muzea, které na zámku vytvořil kancléř a diplomat ve službách rakouského dvora Franz Georg Karl von Metternich.

Šlahouny jahodníků, tedy dlouhé tenké výhonky, na kterých vyrůstají mladé rostliny, při běžném pěstování zbytečně zahušťují porost a vysilují mateřskou rostlinu. Proto je odstraňujeme dřív, než vyrostou a zakoření. Při rozmnožování jahodníků jsou ovšem šlahouny vítané. Jak z nich odebrat sazeničky, poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:  

České muzeum hudby sídlí v Praze na Malé Straně, v bývalém barokním kostele svaté Máří Magdaleny. Po zrušení dominikánského kláštera byl kostel postupně přestavován. Postupně pak sloužil jako pošta, četnická kasárna nebo archiv. V novém tisíciletí se v něm zabydlela hudba. České muzeum hudby, které je součástí Národního muzea, zde bylo pro veřejnost otevřeno v roce 2004.