Plus

K testování, což je bezprecedentní krok, se čínské úřady rozhodly poté, co o víkendu zaznamenaly šest nových případů nákazy v jednom z obytných bloků ve městě, který se stal epicentrem nemoci.

Občas se i v současné krizi mluví o světle na konci tunelu. Nejdříve se metafora používala, když zpomalil růst nových případů nákazy, pak ve chvíli, kdy se začaly uvolňovat zákazy, které si boj s koronavirem vynutil.

Vláda zrychluje tempo kroků, které mají vrátit život v Česku do běžných kolejí. Šíření koronaviru sice úplně nepominulo, své brány však otevřela obchodní centra, omezeně také kina nebo muzea a posedět je možné i na zahrádkách restaurací. Rozvolnění se má dotknout také jednoho ze symbolů krize – povinného nošení roušek. Je ale jasné, podle jakého klíče vláda opatření ruší? Nakolik přitom dbá na názory odborníků?   

Slepé skvrny jsou to místa na sociologické mapě Česka, která vnímáme nedostatečně a která budou prohloubena koronavirovou krizí. Přečetl a komentuje Ondřej Houska

Když se 14. února 1945 nad Prahou rozhoukaly sirény varující před spojeneckým náletem, významná část Pražanů jim nevěnovala pozornost. Takových poplachů už slyšeli a všechny byly plané. Jenže tentokrát to bylo jinak. 

Jak dál s rouškami. Zdravý rozum?  Zrušení daně z nabytí nemovitosti trh určitě nerozhýbe. Závod o vakcínu. Světová ekonomika. O zmatku v Británii. Glosa: Maličkost.

Stavba první části obřího obchodního a kancelářského komplexu u pražského Masarykova nádraží, kterou plánuje skupina Penta Investments, získala (zatím) nepravomocné územní rozhodnutí. Projekt teď ale kritizují Národní památkový ústav, spolek Arnika a další jako AutoMat nebo Klub Za starou Prahu. Vznikla i petice se zhruba 600 podpisy.

Strategie vlády ve věci koronavirové pandemie není vůbec jasnější, myslí si pravidelný host Barbory Tachecí, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Od pondělí mohou být otevřené hospody s prodejem přes okénko a mohou fungovat také zahrádky u restaurací. Zákazníci nemusí mít na zahrádce roušku, když jedí nebo pijí, a stoly musí být rozmístěné tak, aby lidé, kteří spolu nesedí u jednoho stolu, byli nejméně 1,5 metru od sebe. A stejná vzdálenost musí být i od kolemjdoucích.

Plané sliby ruské vlády, zamžená čísla skutečných obětí, nefunkční testy a neprodyšně uzavřená Moskva. Tak nějak dnes podle publicisty a spolupracovníka Českého rozhlasu v Moskvě Jiřího Justa vypadá život běžných Rusů.

Koronavirová opatření se pomalu uvolňují a společnost se zvolna vrací k normálu. Bude to ale život jako dřív? Jak se koronavirová zkušenost promítne do našeho života a psychiky? Jak ovlivní naše vztahy a budoucnost?

„Už je tu zase pylová sezóna!“ vzdychala kamarádka Zdenka, mrkala opuchlýma očima a smutně popotahovala nosem.

Východní Afrika bojuje v době celosvětové pandemie s nejzávažnější invazí kobylek za poslední dekády. Téma pro německý zpravodajský web Deutsche Welle.

Od 25. května nebudete muset nosit venku roušku. Tu byste měli vyměnit za metr. To abyste si mohli přeměřit, zda dodržujete bezpečnou vzdálenost.

75 let po konci 2. světové války čelí evropský kontinent podle unijních lídrů jedné z nejtěžších zkoušek solidarity. Jsou členské země EU schopné táhnout v koronavirové krizi za jeden provaz? Může se pandemie stát momentem, na kterém se soudržnost sedmadvacítky definitivně rozlomí? A jaká konkrétní opatření na pomoc jednotlivým státům EU navrhuje?  Lenka Kabrhelová mluví s analytikem ČRo Filipem Neradem.