Olomouc

Pod lešením restaurátorů se ocitlo kamenné novorenesanční schodiště zámku v Tovačově na Přerovsku. Důvodem jsou praskliny ve schodech, zábradlí i štukové výzdobě. Na vině je nejspíš vlhkost, která v nejreprezentativnějších prostorách zámku.

Prodej vánočních stromků je už v plném proudu. K mání jsou tradičně na náměstích, tržnicích, u obchodních center, ale taky na plantážích. 

Po letech příprav a taky odkladů začala rekonstrukce Englerových varhan v olomouckém chrámu svatého Mořice. Patří k největším nástrojů v Evropě a nejpozoruhodnějším kulturním památkám ve městě. Aktuálně nástroj rozebírají pracovníci specializované varhanářské firmy. Pečlivě označují každou píšťalu a skládají je do beden.

Nová rolba stála přes šest milionů korun. Zhruba polovinu zaplatil stát a druhou Olomoucký kraj. Provoz stroje zaplatí mikroregion Jesenicka. Za příznivých podmínek rolba bude projíždět stopy z Červenohorského sedla směrem na Praděd a na druhou stranu k Vřesové Studánce. Dohromady asi 30 kilometrů.

Vrahovice jsou dnes většinou vnímány jako nedílná součást Prostějova. O jejich někdejší samostatné existenci však svědčí hned několik stop, které najdeme dodnes v místní zástavbě. Tou nejvýraznější je však bezesporu zdejší kostel sv. Bartoloměje.

Na Masarykově třídě v Olomouci dnes dělníci začínají nasouvat 300 tun vážící konstrukci první části nového mostu nad řeku Moravu. Práce dočasně - do 21. prosince uzavřou lávku pro pěší. Stavba mostu  je součástí rozsáhlých protipovodňových úprav za tři čtvrtě miliardy korun. 

Podolí u Bouzova je menší obec rozkládající se kolem potoka Břenůvky v malé úžlabině na náhorní plošině Zábřežské vrchoviny ve výšce kolem 370 metrů.

Využít prázdné výkladní skříně jedné z budov v centru města ke kulturním účelům se rozhodli v Přerově. Výlohy slouží jako výstavní prostory. Autoři expozice s názvem Skleněný den/Skleněná noc do nich umístili plastiky a plátna akademického sochaře Marka Trizuljaka. Lidé je můžou obdivovat 24 hodin denně. Třeba při procházkách kolem vánočního stromu.

„Než na sebe pustit studenou sprchu doma, je pro mě lepší zaplavat si venku ve studené vodě,“ tvrdí několikanásobná mistryně České republiky a mnohonásobná vítězka Českého poháru v zimním plavání Dana Zbořilová, předsedkyně DZP Haná Prostějov.

Historicky první žena stojí v čele olomouckého výstaviště Flora a říká: „Chci Floru konečně posunout do 21. století.“ Takové titulky prolétly médii v červenci 2019, kdy se Eva Fuglíčková z pozice obchodní náměstkyně stala ředitelkou instituce, kterou Olomoučané považují za rodinné stříbro.

Dvoumetrový kovaný kříž dokončuje ve své dílně v Přerově-Kozlovicích umělecký kovář Jiří Jurda. Stát bude na městském hřbitově v Lipníku nad Bečvou. Jako připomínka více než sedmi stovek vojáků různých národností, kteří v letech 1914 až 1920 zemřeli v tamních vojenských lazaretech. 

Vedle slov opravdu užívaných, frekventovaných a nepostradatelných v běžné komunikaci existuje i předlouhá řada slov jaksi periferních. Takových, která jsou užívána relativně málo, ale která jsou právě proto neotřelá. Mají zvláštní příchuť, zvláštní potenciál pojmenovávat věci trefně a často také vtipně. Příkladem takových periferních a zároveň trefných slov by mohlo být slovo fištrón.

V prosinci uplyne 250 let od narození Ludwiga van Beethovena. Jeho stopy najdeme i v Olomouci, a to díky jeho mecenáši, olomouckému arcibiskupu Rudolfu Janovi. Nejenže byli oba nadšenými muzikanty, arcibiskup byl dokonce jeho žák. 

Podzimní epidemie koronaviru změnila termíny plánovaných premiér Moravského divadla. Tituly naplánované na letošní podzim tak divadlo podle tiskové zprávy uvede na jaře příštího roku. Dojde tak k posunu termínů dalších chystaných premiér.

Etnografka Vlastivědného muzea Olomouc nám přinesla do vysílání vánoční tradice, jaké by jste možná nečekali.