Region - Praha a Střední Čechy

‚Jsem si dovolil. Na ukázku. Ze své zahrádky, pár švestiček. Jestli se neurazíte.‘ To jsou známá Hujerova slova z neméně známé filmové klasiky Marečku, podejte mi pero. Viktor Hujer tenkrát do školy pravděpodobně nesl některou z tradičních starších odrůd. Možná domácí velkoplodou. Nebo vlašku? Letos, díky horkému létu, mají na mnoha místech už švestky sklizené. Pokračuje Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář: 

Plavba parníkem po Vltavě bývala kdysi velmi oblíbenou zábavou. I v pražských Modřanech fungovalo přístaviště, vzniklo díky jedné úsměvné nehodě. A vody Vltavy brázdil parník, pojmenovaný po této části Prahy. Maketu legendárního kolesového parníku si lze prohlédnout v modřanském Viničním domku.   

Nedaleko Lukova na Znojemsku, přímo nad klikatící se řekou Dyjí stojí Nový Hrádek. Protože je součástí první zóny Národního parku Podyjí, zájemci o prohlídku památky musí počítat s tím, že je čeká několikakilometrová cesta pěšky.

Kolo, které se příliš rychle točí…takhle nejvyšší rakouský kancléř kníže Metternich označil hraběte Karla Chotka, nejvyššího purkrabí Českého království. A musíme dodat, že ho neměl rád, považoval ho za příliš pokrokového a liberálního. Nicméně to označení sedělo – jednak obsahovalo narážku na rodový erb, kde je skutečně půl kola s loukotěmi a jednak Karel Chotek během pouhých 16 let ve funkci dokázal opravdu rychle měnit Prahu i celé Čechy. K lepšímu.

Řeka Vltava bývala první magistrálou, která nás spojovala s Evropou. Parníky se po ní plaví už více než 100 let. Dnes slouží hlavně k rekreaci – malé čluny se tady potkávají s plachetnicemi a parníky a v zátokách kotví hausbóty.    

Muzeum historických automobilů Lužná ve Středočeském kraji ukrývá unikátní kolekci vozů všech amerických značek a typů. V rozlehlém komplexu je ve třech halách umístěno přes 70 exponátů.

Nedaleko Jablonného v Podještědí na vrchu Krutina se nachází státní zámek Lemberk. Jeho umístění na vyvýšeném místě nad Žitavskou stezkou a vnější poměrně strohá podoba prozrazují hradní minulost objektu. Ovšem už na nádvoří jsou k vidění bohatě zdobené štuky a jen věž připomíná gotickou historii dnešního zámku založeného jako strážní hrad v první polovině 13. století Havlem z Markvartic.

V neděli 17. dubna 2016 zažil klášter Zlatá Koruna zažil historicky významný okamžik. Na den přesně se po 78 letech vrátil domů, do klášterních zdí, gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona.

Počet seniorů v naší republice narůstá a s tím i počet rodin, kteří se sami starají o své staré rodiče. Potřeby seniorů jsou samozřejmě individuální, ale péče má zároveň některá všeobecná pravidla. Mezi ně patří především dobrá hydratace. Během letních měsíců je také nutné vyvarovat se přehřátí organismu, dodržovat medikamentaci, doplňovat ionty a jíst lehkou pestrou stravu.

Chráněné území o rozloze 140 hektarů tvoří rybníky, louky s mokřady a tůněmi a lužní lesy. Přírodní rezervace Kotvice dostala název podle jednoho z rybníků z původně rybniční soustavy, jejíž historie sahá v Poodří až do 15. století. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky hrází, z nichž některé, obklopené vodní hladinou, slouží jako malé ptačí ostrovy.

Barokní perlou západních Čech je právem nazýván zámek v Manětíně na severu Plzeňska. Přes tři století zde bydlel a zušlechťoval ho rod Lažanských. V Manětíně se dochovalo téměř vše, od nástěnných a stropních maleb až po bohatý a vzácný mobiliář.   

Voda z pramene Studně mariánské pod Zvičinou blízko Bílé Třemešné je odpradávna považována za léčivou. Traduje se řada pověstí o zázračném uzdravení zraněných vojáků z dob prusko - rakouské války nebo už z dob obléhání Švédy, stejně tak jako legenda o navrácení zraku slepému děvčátku.  

Až do zestátnění zámku v roce 1945 patřilo sídlo rodu Salmů. Ti se také postupně zasloužili o vznik unikátní knihovny, která se rozprostírá hned ve třech zámeckých sálech. 

Hrad v Nových Hradech získal Karel Bonaventura Buquoy jako dar od císaře za to, že z velké části sám financoval vojska, s nimiž bojoval proti českým stavům v prvopočátku třicetileté války.

Netopýři nejčastěji obývají jeskyně, staré půdy nebo třeba stodoly. Taky ale žijí ve věžích hradů a zámků. Jedním z takových míst je hrad Křivoklát. Dělníci tam teď dokončují opravu tzv. prochodité věže. Upravují ji tak, aby co nejvíce vyhovovala potřebám netopýrů. Důležitou roli mají na věži speciální otvory, které už v minulosti netopýrům sloužily.