Region - Praha a Střední Čechy

Hostem pořadu K věci byla vedoucí protiepidemického oddělení středočeské hygienické stanice Dana Taclová.

Mezi technické památky se čas od času zařadí i historické mosty. Jeden takový stojí v Pardubickém kraji v Podorlické obci jménem Verměřovice. Když po něm přijíždíte, ani vás nenapadne, že tam stojí už od konce 19. století. Ovšem stačí sejít kousek dolů k Tiché Orlici a uvidíte mohutné kvádry a pískovcové oblouky zabudované ve vodě.    

Na okraji Českého ráje, nad pravým břehem řeky Jizery, mezi Dolánkami se známým Dlaskovým statkem a hradem Frýdštejnem se nachází téměř utajené skalní město jménem Drábovna. Stejně jako další a známější skalní města Českého ráje je i Drábovna z pískovce a má dlouhou historii osídlení. Podoba Drábovny ještě není konečná, skály tu nejsou tak vysoké, jako třeba na Hruboskalsku, ale časem zřejmě i tady výplň mezi skalami vymizí. Ovšem už teď je na Drábovně na co koukat.

Nad jihočeskými Prachaticemi se tyčí vrch jménem Libín, který je vysoký přes tisíc metrů a ze kterého je nádherný výhled do okolí. A jeho úpatí nad městem je doslova prošpikováno turistickými atrakcemi. Našli byste tam nejrůznější naučné stezky, křížovou cestu, lázně a také nový Areál lesních her.

Druhý největší rybník na Rokycansku v západních Čechách se rozkládá na ploše zabírající přes 40 hektarů těsně vedle obce Cekov. Vznikl už na konci 16. století. Tehdy ho jako dárek dostala zámecká paní ze Zbirohu od svého manžela.

Vršek nad Hájem ve Slezsku, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti Hůrka nebo Ostrá hůrka, sloužil v dávných dobách jako strážný vrch. Není sice zdaleka z nejvyšších, je to spíš vyvýšenina nebo kopeček, nicméně má příhodnou polohu v okolní zvlněné krajině. Výhled je z Ostré hůrky na část Hlučínska a také až za hranici do sousedního Polska.

Nedostatek lidí dlouhodobě řeší v našem kraji jak státní, tak městská policie. Téma bezpečných a čistých ulic přitom často figuruje v předvolebních slibech politických stran. Nejhorší situace s nedostatečným počtem strážníků v kraji je podle zjištění Českého rozhlasu v Mladé Boleslavi.

Mezi zajímavé koníčky patří překonávání rekordů v různých oblastech. Rekordmany jsou třeba sběratelé, čehokoliv. Tvořit sbírku je vášeň, ale taky zátěž, zvlášť pokud sbíráte něco rozměrného! Ale existuje mnoho dalších, velmi netradičních rekordů. Česká kniha rekordů (na začátku října vyšlo už její 6. vydání) je jich plná.   

V českých zemích je mnoho obcí a měst, ve kterých stojí pomníky padlým hrdinům z první světové války. A v okolí Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji bychom jich našli hned několik. Postaveny byly převážně v době První republiky a jejich úkolem nebyla jen pieta. Dodnes mají i velkou uměleckou hodnotu.    

Je dobře známo, že Tomáš Garrique Masaryk podporoval mnoho projektů v oblasti umění, vědy a kultury. Ale málo se ví, že náš první prezident podpořil i četné archeologické výzkumy. Mezi ně patřil i výzkum mohylového pohřebiště, které se nacházelo přímo v tehdejším areálu Lánské obory.

Tomáš Masaryk se narodil v březnu 1850 v Hodoníně. Do Prahy se s rodinou přestěhoval o 32 let později. A tam se stěhovali z místa na místo. Někde se zdrželi jen něco málo přes rok, jinde i přes deset let. Masarykovi se stěhovali z různých důvodů. Třikrát bydleli na pravém břehu Vltavy, sedmkrát na levém. 

Secvičit stovky vojáků, policistů, strážníků nebo hasičů není nic jednoduchého.  Nácvik probíhal několik dní v areálu bývalého letiště v Bechyni.

Kdysi velmi oblíbeným, dnes takřka zapomenutým ovocem jsou kdoule nebo mišpule. A pro změnu exotickými jsou až 15 centimetrů dlouhé, žlutozelené plody moďoulu, který se v jazyce původních obyvatel Severní Ameriky nazýval Pawpaw. Kdouloň, mišpuli i moďoul lze vysadit i u nás, a to nejen v nížinách. Než zamrzne půda, máte vhodnou příležitost doplnit svou zahradu o netradiční druhy ovocných stromů. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:   

Trochu tajemný název nové mladoboleslavské divadelní premiéry Legenda 997 (V+V) odkazuje ke dvěma nejvýznamnějším českým světcům: svatému Vojtěchovi a svatému Václavovi. Autorská inscenace vznikla na základě textu Denisy Kábrtové. Její první uvedení je naplánováno na páteční večer. 

Nádraží Řevničov leží pět kilometrů od samotného Řevničova. Místním na něj nejprve jezdil autobus. Potom autobus jezdit přestal a místní museli přesednout do automobilů. Nyní se na nádraží vůbec nedostanou. Jedinou spojnici nádraží a města totiž na čas přeťala stavba dálnice mezi Prahou a Karlovými Vary.