Region - Praha a Střední Čechy

Hostem pořadu K věci byl nový starosta Benešova Jaroslav Hlavnička z Volby pro Benešov.

Předchůdcem filmových ateliérů v pražské Hostivaři byl parní mlýn, vybudovaný podle projektu architekta Bohumila Hübschmanna v roce 1921. A to mlynářem a podnikatelem Karlem Krečmerem, švagrem politika a hostivařského statkáře Antonína Švehly. Později se z areálu mlýna a pekáren staly filmové ateliéry, hotel a restaurace. V ateliérech se natočilo mnoho slavných českých filmů. A točí se tu stále, dnes především televizní seriály. 

Díky dobrovolnému spolku nadšenců dodnes stojí velká část zříceniny středověkého hradu Krašov na severu Plzeňska. Hrad se už od 13. století tyčí na ostrém skalním výběžku nad meandrující řekou Berounkou a dohromady s řekou vytváří romantickou podívanou. Ještě před sto lety byste tam našli jen hromadu kamení. Od devadesátých let minulého století ale o kulturní památku pečuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov

Obec Bílovec a sousední Bílov nedaleko Ostravy mají od letošního roku novou křížovou cestu. Jde o vůbec první křížovou cestu vybudovanou v Moravskoslezském kraji v 21. století. Vedle duchovního významu, který symbolizuje cestu spojenou s ukřižováním Ježíše Krista, se tato moderně ztvárněná křížová cesta stala na Novojičínsku i oblíbeným místem procházek a výletů.

Pokud navštívíte jihočeskou obec Třísov, kousek od Českého Krumlova, můžete se vydat i do předaleké minulosti. Navíc do minulosti opředené velkou záhadou. Východně od Třísova si můžete všimnout dvou vrchů a mezi nimi něčeho, co připomíná hráz rybníka. Ovšem rybník tu nikdy nebyl. Ve skutečnosti tam stávalo keltské oppidum a ona hráz je zbytkem jeho opevnění, které chránilo město možná daleko větší a daleko důležitější, než byly později středověké Budějovice.

Ježek je zvíře, které v zimě spí. Ne každý ale stihne ulehnout v ten správný čas, nebo je prostě ještě tak malý, že by zimu nepřežil. V takovém případě mu může pomoci člověk.    

V Pardubickém kraji žije jeden z nejlepších řezbářů motorovou pilou na světě. Je to Radek Smejkal z Pardubic.  

Ani moc teplo, ani moc zima, ani moc vlhkosti, ani moc sucha a hlavně – kvalitně sklidit, to jsou zlatá pravidla pro úspěšné přezimování hlíz jiřin a kan.

Národní přírodní rezervace u města Sázavy ve Středočeském kraji se jmenuje Ve Studeném.  Zajímavý název získala díky své poloze. Jde o prudký severní svah Spáleného vrchu, kde bývá vždy o něco chladněji než v okolní krajině. Zimy se tam ale bát nemusíte, protože během procházky vás před větrem budou chránit silné vzrostlé stromy, které dosahují stáří až 200 let.

Putování za všemi studánkami kolem Bouzova na Olomoucku by zabralo několik dní. V krajině, která měla vždy problémy s nedostatkem vody, lidé každý pramen ochraňovali a opečovávali. Některé z důvodů praktických, jiné jako poděkování za své znovuzrození.     

Zámecký park v Heřmanově Městci v Pardubickém kraji je spolu s takzvanou Bažantnicí přírodní památkou. Je to park anglického typu, který postupně přechází od parkové úpravy v divokou přírodu. Zámek dnes patří Hlavnímu městu Praze, které zde má domov pro seniory. Zámek proto bývá přístupný jen při mimořádných příležitostech. Park je ale pro veřejnost otevřený celoročně. 

Ševci kdysi vylepšovali boty obuvnickými podkůvkami. A právě na výrobu podkůvek se specializovala továrna v Jesenici u Rakovníka. Před více než 150-ti lety ji tam vybudoval známý podnikatel Karel Lüftner. Jeho firma získala dokonce několik medailí od císaře. Dnes tu sídlí hudební klub a malé technické muzeum.

Železniční doprava má na území Středočeského kraje historii dlouhou už téměř 200 let. A dochovaly se i pozůstatky po zapomenuté koněspřežné trati, která vedla křivoklátskými lesy. Do železničního pravěku se vydal bádat Jaroslav Mareš.   

V západočeském pohraničí se dodnes dochovala krásná, člověkem příliš nenarušená příroda. Území za to vděčí takzvané železné oponě, která okolí hranic uzavřela na desítky let. Po roce 1989 se sem znovu vrátil život a v posledních letech i turistický ruch. A na krajinu Českého a Slavkovského lesa je teď možné se podívat i pěkně z výšky. Díky rozhledně Milíře.

Chrám sv. Mikuláše, dominanta a chlouba města Louny v Ústeckém kraji, je jedno z vrcholných děl pozdní gotiky. První písemná zmínka o lounském farním kostele pochází z roku 1332, kdy byl ještě zasvěcen sv. Kříži. Ke změně došlo po přestavbě v 80. letech 14. století. Z původního kostela se zachovala pouze věž.