Region - Praha a Střední Čechy

Modeláři z mělnického Modelklubu vytvořili stovky leteckých modelů. Některé z nich jsou lehčí než kostka cukru. Nejzajímavější modely teď můžete vidět do 10. února v Regionálním muzeu Mělník na výstavě, nazvané „Chlapi si zase hrajou…“ .

Sdílet koloběžky nebo auta už je celkem běžné, na Mělnicku ale vymysleli úplně nový projekt. O slepice se tam dělí několik rodin. Mají totiž tak dobré sousedské vztahy, že se spolu dělí o práci i o vajíčka.

Ješetice měly od války nádraží s krásnou dřevěnou budovou. V osmdesátých letech minulého století ale začala budova chátrat a nahradila ji nevzhledná konstrukce z unimo buněk.      

Starobylý městys Levín na návrší nedaleko Úštěka na Litoměřicku na severu Čech proslavila v 17. až 19. století tzv. levínská keramika. Za místním kvalitním jílem se sjížděli keramici a hrnčíři ze všech stran. Skoro se dá říct, že v té době to byl v Levíně co dům, to hrnčířská dílna. Svůj malebný ráz si přitom Levín zachoval dodnes.   

Alchymistická dílna tvoří jednu z expozic Zámeckého muzea v Kravařích na Opavsku.  Připomíná někdejšího pána zámku - alchymistu Michala Sendivoje, který údajně dokázal z obyčejného kovu vyrobit pravé zlato. Patřil mezi významné evropské alchymisty, kteří se spolu se svými mecenáši snažili po staletí objevit kámen mudrců a namíchat zázračný elixír mládí.

Na stráni nad městečkem Mýtem na Rokycansku v západních Čechách je od pradávna jedno posvátné poutní místo. Podle pověsti se tam kdysi zastavil pražský biskup, později svatý Vojtěch. Lidé se na kopec chodívali modlit za dostatek vody. A od roku 1790 tu pečují o kapličku.

Únava při hubnutí může být způsobena i nedostatečným přísunem kyslíku. Jak vzniká, a jak si před ní chránit, radí doktorka Kateřina Cajthamlová.

Kostel sv. Máří Magdalény se nachází v centru karlovarské lázeňské zóny, hned vedle Vřídla. Původně zde stával gotický kostel s přilehlým hřbitovem. Dnešní podoba chrámu je dílem významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Podle jeho návrhů proběhla v letech 1733 až 1736 celková rekonstrukce. Kvůli bezprostřední blízkosti vývěru Vřídla byly stavební práce velice náročné.    

Rod Lipských výrazně zasáhnul snad do všech odvětví filmu a divadla. A my se dnes podíváme do Pelhřimova na Vysočině, kde se ti nejznámější Lipští – tedy režisér Oldřich a herec Lubomír - narodili. Málokdo přitom ví, že měli ještě jednoho bratra, který se ale bohužel dospělosti nedožil.     

V přírodním areálu jménem Obora u Lomnice nad Popelkou stojí lovecký zámeček knížete Kamila Rohana postavený podle švýcarské alpské architektury v letech 1864 až 1868. Největší sláva tohoto místa už sice dávno pominula, ale pokoj a klid tohoto romantického místa zůstává nezměněný.  

Vánoce působí na naší citovou stránku – ať už máme rodinu nebo jsme sami. Mnozí lidé během Vánoc určité stavy deprese pocítili. Je to dáno mimo jiné i tím, že vánoční kampaně nás tlačí do radostné nálady a pokud radost z nejrůznějších důvodů nepociťujete, může se o to více dostavit skutečná deprese. Radí MUDr. Petr Grenar. 

Hostem pořadu K věci byl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

V centru Prachatic na jihu Čech stojí Dům dětí a mládeže. Je to instituce, ve které sídlí řada kroužků, včetně několika přírodovědných. A právě malí přírodovědci vybavili okolí domu často kuriózními předměty, které dokáží zpříjemnit život opeřencům ve městě. Našli byste tam nejrůznější krmítka, hnízda, ale třeba i ptačí kovárnu.

Pomník svatého Václava, který se nachází v horní polovině pražského Václavského náměstí, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek. Pracoval na něm prý víc než třicet let. Na náměstí stojí od roku 1912, přičemž figury světců byly ke svatému Václavovi na koni dosazovány postupně. Nejprve svatá Ludmila, pak Prokop, Anežka a poslední svatý Vojtěch, ten až po Myslbekově smrti.  

Jizerské hory v Libereckém kraji na severu Čech nabízejí řadu zajímavých míst. A když chcete těchto míst vidět hned několik najednou, je nejlepší vystoupat na některou z tamních rozhleden. Těch je tu nezvykle velký počet. Začaly vznikat na počátku 20. století. Z velké části za tím stál Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory.