Region - Praha a Střední Čechy

Po víc než 50 letech se měla tramvaj vydat na cestu mimo území hlavního města do středních Čech. Trať z pražských Kobylis do zhruba 9 kilometrů vzdálených Zdib se má začít stavět za tři roky. Bude 5,5 kilometru dlouhá se šesti zastávkami a záchytnými parkovišti. Před Zdiby bude muset překonat dálnici D8, a to po mostě. Pojede tak několik metrů nad hlavami řidičů.

Sedlák Josef Dvořák prodává vejce prostřednictvím vejcomatů. První automat na prodej vajíček zprovoznil před časem ve Zlatníkách-Hodkovicích. Čerstvá vejce tam koupíte ve dne i v noci.

Na městské lince S34 mezi Masarykovým nádražím a Čakovicemi v Praze jezdí ve zkušebním provozu takzvaní Mravenci. Je to přezdívka pro zmodernizované motorové jednotky 810, které provozuje v rámci Pražské integrované dopravy společnost KŽC Doprava.

Prostranství mezi historickou a novou budovou Národního divadla v Praze, tak zvanou piazzettu, navrhl architekt Karel Prager jako součást projektu výstavby Nové scény. Od 4. října 2016 nese prostor jméno prvního českého prezidenta Václava Havla. Náměstí oživuje instalace sochaře Kurta Gebauera v podobě 160 centimetrů velkého červeného srdce. Na piazzettě se konají koncerty, festivaly, hraje se divadlo.      

Kamna v takzvaném staroměstském stylu pocházejí z konce 19. století a jsou rozestavěna v různých částech kopřivnické historické vily, ve které Lašské muzeum sídlí. Pro movitější obyvatele zdejšího kraje je před více než sto lety vyrobila kopřivnická továrna na hliněné zboží, zvaná Kachlovka. Všechna kamna, která si mohou návštěvníci prohlédnout v několika místnostech, jsou původní.

Zámek Kynžvart se nachází v Karlovarském kraji nedaleko Mariánských Lázní. Obklopuje ho rozlehlý anglický park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy a altánky. Nejvyhledávanějším místem v parku je ale dřevěná lesní kaple. 

Pohyb v neznámém prostoru může být pro osoby se zrakovým postižením značně obtížný. Národní muzeum se proto rozhodlo nechat vyrobit haptický model Národního památníku na Vítkově. Model dlouhý 140 a vysoký 30 centimetrů je k dispozici návštěvníkům v předsálí památníku.

Umělecký kovář Zdeněk Krejza vyrábí hlavně nože, a to výhradně z přírodních materiálů. V tom je u nás skutečným mistrem.  Výroba nože například z damascenské oceli mu trvá kolem deseti dnů. A nestačí jen šikovnost v kovárně s palicí a kladivem, ale také trpělivost při šití pouzder z různých druhů kvalitních kůží. 

Traduje se, že ovce vypase všechno – ale má to svá „ale“. Za prvé nesmíte chovat jen jednu ovečku, je to stádové zvíře a musí tedy být alespoň dvě. Na to je i zákon.  Za druhé – nikdy nevybalancujete obrůst trávy a počet ovcí. Na jaře přirůstá tráva velmi rychle, v létě a na podzim podstatně pomaleji, zvláště je-li suché léto.

„Často se stává, že u růží obráží podnož, na které jsou naočkovány. Lidé se pak diví, že jim růže bujně roste a nekvete tak, jak má. Tyto podnože celé odstraňujeme,“ upozorňuje plzeňský zahradník Tomáš Pražák.     

Draní peří, husí brka, pápěrky a pápěří už známe jenom z pohádek. Dámy z Bubovic na Příbramsku si ale na domácí výrobu peřin a mašlovaček stále dobře pamatují. Aby tato činnost zvaná též dračky nebo škubačky nezanikla, uspořádaly v místním hostinci první veřejné draní peří.

Za druhé světové války tam byla podzemní továrna na letecké součástky a několik zajateckých táborů. Po únoru čtyřicet osm krajem vedla převaděčská stezka z Čech do Bavorska, na které číhali pohraničníci. Řeč je o údolí Teplé Vltavy nedaleko Kvildy, v šumavském národním parku.

Na půli cesty mezi Heřmanovým Městcem a Ronovem nad Doubravou v Pardubickém kraji bylo v lese dlouhá léta jedno zapomenuté tvrziště. Tvrz Stoupec zanikla pravděpodobně už v 15. století. Zarostla lesem a ztratila se z paměti lidí. Znovu ho objevili nadšenci ze společnosti Přátelé Železných hor a jeho obnově věnovali stovky hodin volného času   

Kamenný most v centru obce Sazená ve Středočeském kraji by mohl být směle nazýván mladším a menším venkovským bratrem pražského Karlova mostu. V 16. století ho nechal postavit Florián Gryspek z Gryspachu, majitel zámku v Nelahozevsi, který si zároveň jako hospodářské zázemí vybudoval zámek v Sazené. A jako spojnici potřeboval pevný most pro obousměrnou dopravu osob i zboží. 

Ve fóliovníku, skleníku nebo v pařeništi už vyséváme a sklízíme ředkvičky. S přímým výsevem do záhonů můžeme začít hned, jakmile oschne půda a můžeme záhony připravit. Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář: