Příběhy 20. století

Příběh strojního inženýra Milana Černocha je ojedinělý: v roce 1951 se jako student techniky rozhodl vystoupit z komunistické strany, protože nesouhlasil s všudypřítomným útlakem. Netřeba dodávat, že se nesetkal s chápavou reakcí. Připravil Adam Drda.

Josef Rössler je muzikant. Před rokem 1989 patřil k undergroundu a StB ho nutila, aby se stal konfidentem. Vyčerpaný Rössler po jednom dlouhém výslechu podepsal spolupráci. Když si uvědomil, co se stalo, všem přátelům se přiznal a s StB nespolupracoval.

Pokračování příběhu Jiřího Navrátila - skauta, který byl odsouzen za protistátní činnost, ale později se dostal na seznam agentů StB. Podle soudu neoprávněně. Připravil Mikuláš Kroupa.

Příběhy 20. století tentokrát vypráví o Jiřím Navrátilovi – o jeho dětství, dospívání, Foglarovi i dobrodružství, které prožíval během Dnů mládeže 1944 a které skončilo na gestapu. Připravil Mikuláš Kroupa.

Takzvaná Anticharta byla zřejmě největším společným vystoupením českých umělců v historii. Proč roku 1977 tak výrazně podpořili komunistický režim? V Příbězích 20. století se bude snažit odpovědět spolu s pamětníky a historiky i autor pořadu Adam Drda.

V roce 2017 nás čekají parlamentní volby. Abychom odpovědně na podzim zvolili naší politickou reprezentaci, měli bychom - aspoň podle nejstarší generace - znát minulost. Poselství pamětníků shrnul do Příběhů 20. století Mikuláš Kroupa.

V roce 1981 koupili Jaroslav a Silvestra Chnapkovi mlýn v Osvračíně nedaleko Domažlic. Pořídili si zvířata, o víkendech pořádali soukromé koncerty pro přátele. Oba podepsali Chartu 77. Komunisté se je rozhodl vyhnat z vesnice – a poté z Československa.

Jak vypadal Štědrý den na frontách druhé světové války, v koncentračních táborech nebo v komunistických lágrech? Vzpomínky pamětníků na sváteční dny daleko od domova sesbíral Mikuláš Kroupa.

Psal se leden 1977 a Československem se šířila Charta 77. I když nikdy nebyla masovou peticí, stala se časem nejvlivnější opoziční iniciativou. Čtyřicetileté výročí jejího vzniku připomene v Příbězích 20. století Adam Drda.

Pro většinu Čechů znamenal květen 1945 úlevu a euforii z konce války. Německou rodinu Fritschových ale to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil z celé rodiny jen třináctiletý Hugo.

Hrdina Příběhů 20. století se narodil v roce 1934 do bratislavské židovské rodiny. Jeho matka přežila Terezín a majetek jim po válce zabavili komunisti. Rodiče pak syna poslali do Izraele, kde pracoval v kibucu. Jeho příběh zmapoval Adam Drda.

Čestmír Vaško byl komunista, vedl JZD a pracoval v podniku Průzkum půd. Po okupaci v roce 1968 emigroval do západního Německa. Doma nechal ženu a čtyři děti, ale když je nenechali odjet za ním, vrátil se v roce 1977 zpátky do země za rodinou.

Před pár dny vzbudil značnou pozornost návrh skupiny 64 českých zákonodárců, aby se do trestního zákoníku vrátil trestný čin hanobení prezidenta republiky. Poslechněte si příběhy těch, kteří za to byli odsouzeni před listopadem 1989.

Přežil Terezín a Osvětim, v rodné zemi ho proslavil až skandál kolem státních vyznamenání. Osudy rodiny Jiřího Bradyho odvypráví spolu s ním Mikuláš Kroupa v dokumentu Příběhy 20. století.

Tisíce Čechů dnes žijí v takzvaných "domech po Němcích" - v domech, jejichž majitelé a obyvatelé byli vyhnáni po osvobození v roce 1945. Některé české a německé rodiny, které spojují právě jejich minulé a stávající domovy se spolu zkusily spojit.